rychla.sipka

WWW.NAIVKA.CZ

2009-03-02T01:12:00.002+01:00

bude mi ctí...

blogísek byl dočasný

2009-03-02T00:49:00.000+01:00

mám nový, variabilní, je na adrese: www.naivka.cz; páprla

Vrány nad Globalem // Krähen über dem Global

2009-02-02T23:12:00.005+01:00

vrány si daly dostaveníčko nad Globalem a ukázaly, že platí:
"vrána k vráně sedá..."

Jak se chytá rychlá šipka // durch die Polizei gefasst

2009-02-02T22:26:00.007+01:00

...snadno. Tedy ten dnešní strážník mě ulovil snadno, vjela jsem mu do náruče chvíli po té, co jsem bez povšimnutí projela zákazem vjezdu. Chm. Hledala jsem správnou cestu k zubaři a našla tu špatnou. Pokuta a bod dolů. No mercy.

kousek "lovce" a moje doklady, brekynky brek

Pak už stačilo jen přejet plnou čáru a byli jsme u zubaře. Jendovi chudáčkovi vytrhli další zub, nebo spíš vydloubali kořeny, které mu po oddrolení vršku zubu zbyly v dásni. Naštěstí to nebyl takový horor jako minule, byť proběhlo umrtvení.

Kačenka slaví

2009-01-28T22:59:00.008+01:00

Kačka má narozeniny, my máme přání jediný, štěstí zdraví, štěstí zdraví, hlavně to zdraví...

Vydrželky se nám rozjely a slaví narozeniny jedna přes druhou, tentokrát Kačenka, které bylo 7 let.

Na oslavu narozenin, která byla uspořádána v tělocvičně organizace Paraple, byla pozvána spousta dětí, organizace se ujal Jarosurabu, Kaččin taťulda.

Děti se bavily tak dobře, že byl problém oslavu ukončit, maminky je z tělocvičny musely doslova páčit. Krom dětí musela Mája páčit i Járu. Prý.

Mí kluci se z oslavy vrátili nadšení, s výslužkou, vyprávěli jeden přes druhého, až mě doopravdy mrzelo, že jsem tam nemohla být s nimi, fotit a všechno to prožít. Takže fotky tentokrát nejsou moje. Brekynky brek.

Džizerky / Isergebirge

2009-01-25T00:18:00.033+01:00

Vstávat!!! Dost nevlídné slovo brzo ráno v sobotu, obzvláště pro účastníky včerejší oslavy narozenin. Vstávání nešlo nikomu, ale nakonec se nám přece jen podařilo vyčistit si zuby, obléci se (s výjimkou Tomáše, až v autě po cestě jsme zjistili, že má úplně jiné kalhoty, než měl mít - tak trochu "tatínku, mě zebou nožičky..."), plně obsadit náš family vůz a za průběžného mazání housek ke snídani se přesouvat do Džizerek.

Na parkovišti jsme si prožili to, co prožívají všichni rodičové: "No tak dej tam tu nohu, můžeš ji trochu napnout, sakra, dyť si jak gumovej..."

Pantáto, kolik to máš nožiček?

Co to, co to? V Džizerkách je mlha, halooo, pražácí přijeli pro trochu slunečních paprsků!

Mlha sice neustupuje, ale paní z občerstvení nám to řekla jasně, "Buďte rádi, včera byla vichřice a ty dětičky na vleku vlály tak, že ho museli vypnout." A tak jsme začli být rádi. Ono s horkou griotkou na svahu to vlastně ani jinak nejde.

No a když je k tomu i čokoládka Pohádka, kdo by si stěžoval.

Občerstvená rodinka.

Bratři helmíci.

Hned po občerstvení si chlapci museli nutně ulevit. Blbějš už to nešlo. Původní plán byl dobrý, poodjet stranou, aby si nemuseli sundavat lyže. Ale byl to náš plán, tedy plán rodičů, proto se neuskutečnil. Chlapci se zkrátka zařídili jinak. Prý dostali od táty i hůlkou. Oba. Já jsem radši odjela, já bych je zabila.

Změna svahu, změna k lepšímu. Severák - Loučky.

HUPS Jenda

HUPS pantáta

HUPS Tomík, jenže ten neskáče na skokánku, anobrž z lyží a řítí se na občerstvení, to je prostě náš Kulík

Sáňkovačka. Supr zážitek. 3 km neupravované silnice, která je silně zkopce. Auta tam smí jen ze shora, takže téměř žádné omezení. Není nad to sjet dolu na saních a nahoru se nechat vyvézt autobusem. Protože Džizerky známe jak svý boty, víme, že takový bus jezdí. Seskočili jsme tedy z lyží, zjistili, že tento kýžený bus odjíždí z janova za 25 min, rychle jsme vsedli na saně a vyrazili. Cesta byla napínavá, pantátovi se tentokrát nestalo nic, ale málem jsme přišli o Jendu, nějak si nechtěl uvědomit nebezpečnost saní. Dolů jsme dorazili včas, 4 minuty před odjezdem busu. Paráda. Stojíme, čekáme, vyhlížíme. A nic. Pak to vzal do svých rukou (očí) pantáta. Povídá: "Autobus si našla pěknej, dokonce by i jel, kdybychom se právě nenacházeli uprostřed období od listopadu do března nejede!!!" Mno, to se trošku nepovedlo. Šli jsme nahoru pěšky. Ovace jsem nesklidila, ale ani mě nebili.

"PANTÁTOVA ZATÁČKA" - tady si před několika lety pantáta poškodil při jízdě na saních koleno tak, že musel být operován. Od té doby ho z práce na zimní dovolenou uvolňují jen velmi neradi a pod podmínkou, že nebude sáňkovat.

Pantáta a trojhlavé sáně. Potkali jsme nějaké lidi a paní poznamenala: "Jé, tady je půjčovna sáněk." Trubka nevědomá, to všechnou jsou naše sáně. Máme skoro jedny na osobu. Letos asi naposledy jsem se s Tomíkem vešla na jedny.

Zasloužená večeře. Restaurace Heidy. Bývalo tam tak krásně, než změnila majitele. Tihle už nás tam neuvidí...
4x smažený sýr, 3x kofola, 1x nealkopivo, 1x sodovka = 680 Kč

Rodičové na závěr.

Na závěr jsme se z nostalgie dojeli podívat na naši (bývalou) chalupu, já jsem zatlačila slzičku a vyrazili jsme směr Praha, kde jsme byli coby dup. Kluci usnuli za první zatáčkou a v Praze se jim zle nechtělo vstávat. Oba si umyli ruce, řekli papa, bolej nás nožičky a už spali. Krásně jsme ty cvrčky dneska zničili. A já mám pro dnešek splněný kardio - ahoj Liduško, moc tě zdravím do posilovny.

Fialová pro Máju

2009-01-24T21:57:00.013+01:00

Mája má narozeniny. Mája slaví. My slavíme s ní.

Dáda, Ivana, Mája, Simona a já jsme včera bujaře oslavily Majčiny narozeniny večeří v pizzerii na Národní a následným přesunem do Vagonu, kde vystupovali U2 revival. Revival od slova rev (řev).

Mája dostala krásné dárečky, bylo vidět, že ji holky dobře znají.

Já jsem svůj dárek pojala fialově, protože Mája ráda fialovou. Byla to docela fuška sehnat fialové přání a fialový hlavní dárek, na druhou stranu jiné fialové drobnůstky, jako třeba plácačka na mouchy (s vysvětlením, že je na Jarobubu) nebo fialová hrací kostka do čísla 12 se nabídly samy. Protože jsem škodolibá, nafoukla jsem 3 fialové balonky a řekla jsem Máje, že je nesmí zničit ani ztratit, že je dostala proto, aby celý večer bylo jasné, že je oslavenec.

Mája je kamarádka, takže s balónkama i trsala a světe div se, pokud v noci zaslaná MMS nebyla fotomontáž, zřejmě je všechny bez úhony dopravila domů.
Třešínku na dort - fialový tulipán jsem našla dneska ráno na balkoně. Jsem trubka obecná, velmi vzácná. Předala jsem ho Máje s jednodenním zpožděním, až dnes těsně před odjezdem do Džizerek.

U večeře jsme hezky žensky poštěbetaly, ve Vagonu už to moc nešlo, tak jsme se alespoň trochu vlnily.

Tak Májo, ještě jednou VŠECHNO NEJLEPŠÍ!!!

Spajdrtom // Spiderthomas

2009-01-19T23:18:00.006+01:00

Dnes:
¤ dopoledne čerstvětěhotná návštěva - gratulka návštěvě
¤ big nákup v DM - se slevou - gratulka
¤ parking na Proseku bez zádrhelu - obří gratulka (na Prosexu se totiž vyřazuje při parkování rychlost, aby s autem mohlo být posouváno za účelem získání dalšího parkovacího místa, což mě doslova děsí)
¤ anglina s Jendou, na školní písemku se zdá být připravený - gratulka Jendovi
¤ výtvarné počínání s kluky - gratulka všem, jsme šikovní
¤ mnohonásobné projetí křižovatky u Kauflandu (jmenovitě 6x během dvou hodin) bez kolize (a jisté šance tu byly) - gratulka
¤ zakoupení sportovních bot pro Jendu (koupit s holkou růžové kostičkované kalhoty s Barbie na levém stehně, dlouhé tak, aby sahaly přesně do půli lýtek JE SNAZŠÍ, než koupit našemu Jendovi boty) - MEGAOBŘÍ GRATULKA na závěr

a přitom všem si Tomík ještě stihl zahrát na Spajdíka

Vykousávač // Ausbeißer

2009-01-18T22:50:00.009+01:00

Jako vykousávač je mými kolegy z technické asistence označováno "asistenční" auto z podloudných společností, které bývá jako první u nehod, věší postiženým na nos bulíky a poskytuje jim velice drahé služby.

Jak to začalo. Tak předně - cosi se rozhodlo, že mi s novým rokem nedá pokoj a pořád mě pronásleduje drobnými nezdary a nepříjemnostmi. Dnes ráno jsem přišla k autu a měla jsem u něj vylomený zámek. V autě byl nepořádek, ale nic zásadního se asi neztratilo, předně proto, že tam nic zásadního nebylo. Nebo jsem tak zapomnětlivá, že jsem na to zatím nepřišla.

Volala jsem kolegovi, že přijdu pozdě do práce a on mi řekl, že je poblíž a že se u mě zastaví. Byli jsme u auta oba s pantátou, protože ten si šel původně pro noviny. Když jsem na něj zavolala, že mám vylomený zámek, vrátil se a zjistil, že jeho Felda je taky vyloupená no a pak napočítal dalších 8 poničených Felicií v ulici. Navzájem jsme se utěšili, pantáta to šel nahlásit na policii a mezitím přijeli mí kolegové - Jenda a Bahli. Že mě jedou podpořit a abych se jim prý mohla vyplakat na rameni - na to jsem odpověděla, že už jsem se "vyplakala" na rameni pantátovi, což Bahli později v práci komentoval: "No to je hezký, tak mi jedeme za kolegyní, abychom jí nabídli rameno na vybrečení a on už tam mezitím byl VYKOUSÁVAČ pantáta.

Pestrý čtvrtek, převládala pestrá černá

2009-01-09T23:24:00.011+01:00

Začal normálně.
Oběd byl dobrý, byť byl pozdě.
Asi bych měla upozornit na to, že v pátek dopoledne jsme měli v plánu odjezd na lyžovačku do Rokytnice - na prodloužený víkend, Tom bere antibiotika.

A teď to začne:
14 hod. - pančelka nepředala Tomíka na angličtinu, on byl smutný, já o to víc
19 hod. - přijela jsem na sraz volejbalistů do hospody o hodinu dříve
19 hod. - při parkování mi chcíplo auto a už nenastartovalo
19 hod. a kousek - vypila jsem limču, a šla zkusit nastartovat, chytlo to, uklidnila jsem se a vrátila do hospody
skoro 20 hod. - babička hlídající kluky mi sdělila, že Jendu hodně bolí zub a že se jí to nezdá
20 hod. - jsem čím dál nervóznější z toho všeho, začínají chodit kolegové volejbalisté

"volejbal" v pivovaru u Bulovky

21 hod. - nervozita mě vyhání, odcházím ze srazu, téměř v cíli mi auto přestává jet a zastavuje v křižovatce na kolejích, samospádem se dohrkám na přechod, kde definitivně zastavuji, vztyčuji trojúhelník a volám 1220, odtah vyráží
21 hod. - seznamuji pantátu se svou novou motoristickou zkušeností
21 hod. a něco - je mi zima, chci si odnést domu noťase a tašku - zjišťuji, že nemám klíče od bytu
21 třicet - přijíždí Jarda s odtahovkou, nabírá mě a vyrážíme pro mé auto, za námi se rozhouká policejní siréna, zastavujeme, "pane řidiči, jel jste na červenou" tjádydádydádydá, Jarda platí pokutu
22 hod. - slepičí prdelka naložena, odvezena

odtahovka / Abschleppdienst / towing service

22 hod. - vítám se s dětmi, Jenda nevypadá dobře, dávám mu prášek
22 třicet - balím věci na hory, přichází za mnou Jenda a seznamuje mě s docela slušným průšvihem, do kterého se zas namočil, následuje diskuze a výchova - asi do půl dvanácté
PŮLNOC - kašlem na diskusi, kašlem na balení, jdem spát

PÁTEK
10 hod. - Jenda se vrací ze školy, zub ho moc bolí
11 hod. - kluci mi volají od zubaře, zub byl vytržen, byl to problém, zub má skoro centimetrové kořeny, Jenda dost zkusil, není mu dobře

Jendův ZOUBEK

11 hod. - pantáta přehlédl policejní auto vedle sebe, neby připoután a živě komunikoval přes telefon bez použití hands-free, policisté nevěřili vlastním očím, pak je vzhledem k situaci s Jendou přivřeli a dali lidumilnou pokutu
odjezd na hory odložen na neurčito, po druhém prášku Jenda konečně usíná
16 hod. - sedíme v autě a odjíždíme na hory
17 třicet - míjíme tu správnou odbočku, takže jsme nuceni poznat větší kus Turnova, než jsme měli v plánu
18 třicet - parkujeme u hotelu

romanťika z Prahy, na hory jsme dorazili už za tmy...

BRÁŠKOVÉ // kleine Brüder // little brothers

2009-01-06T01:20:00.004+01:00

... prostě prima kluci

Ta fotka se mi něčím líbí...

2009-01-05T23:06:00.004+01:00

... ale nedokážu to přesně definovat, možná tou geometričností a zvláštníma barvama

líp to vynikne, když je fotka zvětšná (klik)

Babička Mary, má velké bombardéry /Grossmutter Mary... / Grandma Mary...

2009-01-03T21:32:00.005+01:00

... kluci skládali ponožky a na pomoc si zavolali i maroda Tomíka. Ten si mezi všemi ponožkami našel moje punčocháče, okamžitě se do nich i s teplákama vsoukal, vytáhl si je až pod bradu a prozpěvoval: "Babička Méééry, má velké bombardéééry..." A vydržel s tím tak dlouho, dokud kluci neposkládali všechny ponožky

Novoroční syslus modrobulvus

2009-01-02T18:18:00.003+01:00

Po prima vydařeném silvestru nás čekalo méně podařené probuzení. Tomík si stěžoval na bolest pod uchem a ukazoval nám obří opuchlinu na tváři. Nebylo na co čekat, nasedli jsme do auta a jeli na Bulovku - ORL. Pan doktor Toma označil jako novoroční divnopřípad. Nejsou to příušnice, je to zánět příušní žlázy, nebo tak něco. Rozhodně při sebemenším zhoršení máme hned mastit zpátky do nemocnice. Tak zatím ledujeme, podáváme antibiotika a doufáme ve zlepšení. Tomík se cítí dobře.

Půlsilvestr / Halbsilvesterabend / Half New Year's Eve

2009-01-01T00:30:00.001+01:00

Letošní Silvestr byl vlastně spíš na třetiny: první třetina u tchánů, druhá u Vydržálků a třetí doma.

děti se dlouho neviděly, takže přivítání bylo divoké

silvestrovský podvečerní přípitek, také jsem se ho zúčastnila, jen jsem na opačné straně než fotografovaný objekt

program se povedl, Jára se ujal dětí a bavil je celý večer - karty, monopoly, legranda

Pro Vydržálky jedno připomenutí: Markéta na druhý pokus skočila na lyžích do dálky 158 m. To jen abyste věděli, kdo zatím drží váš WII-skok-rekord. ;-)

Byl i ohňostroj, byl krásný, nefotila jsem, užívala jsem si ho. Pardon. A tu fotografii, kde hoří obří krabička sirek raději nezveřejním, asi Járo souhlasíš, viď.

Uzlina // der Knoten // node

2008-12-31T12:56:00.002+01:00

Dnešní dopoledne jsme si zpestřili návštěvou lékaře. Tom včera konstatoval, že ho bolí pod uchem, ale jen, když se toho místa dotkne. Dnes ráno už si stěžoval na soustavnou bolest. Radši jsem šla Toma ukázat doktorce, ale naštěstí to není zatím nic vážného. Máme vyčkat zlepšení nebo zhoršení. Tak čekáme. Lebedíčkujeme si v posteli.

Loreta - roleta // Weihnachtskrippe // Christmas crib

2008-12-30T23:46:00.002+01:00

10.30..."maminko vstávej", ... tak jo, z postele jsem skočila rovnou do kuchyně, dala dětem snídani a začala vařit oběd, protože už ve 13.00 jsme měli sraz s Májou a jejími dětmi. V půl jedné jsem Máje v rychlosti napsala zprávu přes icq - "stíháte?" a odběhla jsem. Za 3 minuty 13. hodin jsem si přečetla odpověď: "ne, ale snažíme se". Nakonec jsme se srotili a vyrazili za betlémem v životní velikosti do kláštera Kapucínů, kousek od Lorety. Zjištění: Všude je dobré zaplatit, někde se to musí, ale fotit se nesmí nikde. Takže přidávám pouze foto exteriérů, zato také v životní velikosti.

tak tuhle bandu jsme se rozhodly vyvenčit...

Loreta, chlapci nazvaná Roleta

klasika, ale toho kluka mi bylo vážně líto...

další pózička

a na závěr foto pro hladovce

H+S .... :-(

2008-12-29T23:28:00.000+01:00

... no comment

Dermoplastický preparát // dermoplastic preparat

2008-12-29T20:27:00.005+01:00

[11:04:02] rychla.sipka : tak rodinná rada odhlasovala ZOO
[11:09:44] wlčice : tak pozdravujte hrochy
[11:10:29] rychla.sipka : jawor
[11:17:02] rychla.sipka : tak si představ, že vycpanina ledního medvěda Alíka ze ZOO je v Nár. muzeu, ale neříká se jí vycpanina, anobrž dermoplastický preparát
[11:17:08] rychla.sipka : to musím dát na blogísek
[11:18:22] wlčice : tak to by si někdo měl nechat patentovat :)
[11:18:40] wlčice : hledala bych pod tím nějakou složitou chirurg.operaci...
[11:18:56] rychla.sipka : no mě to zarazilo a vzápětí mi to došlo
[11:19:18] rychla.sipka : nemůžou napsat, sotva samec oplodnil medvědice a pak statečně umřel, dali jsme ho vycpat
[11:19:33] rychla.sipka : tak z něj udělají dermoplastický preparát
[11:19:50] rychla.sipka : já si totiž i pod preparátem představuju kapku bordelu na mikroskopickém sklíčku
[11:20:24] wlčice : no jak vidíš, preparát může být i větší než TY!
[11:23:20] rychla.sipka : já ten článek napíšu tak, že zkopíruju naši konverzaci, LOL
[11:23:33] wlčice : noo, to bude bezva- :)))

Lovec otec // Jäger Vater

2008-12-29T01:11:00.005+01:00

Takhle si pantáta ulovil a zkrotil naše dva lumpy - Jonas Brothers (Jenda) a Big Brother (Tom - ten menší) - tak se chlapci navzájem titulují. Je to docela srandovní, když na sebe volají: "Jonas Brothers, přihraj!" nebo "Hoď sebou Big Brother"

... a ta fotka je doopravdy rozmazaná, nezdá se ti to, to si totiž Marky zase hrála s foťákem a nepřepla se z manuálnu na auto, ale než jí to došlo, bylo po akci, takže alespoň rozmazaně než vůbec; když už jsme u tématu lov - dalo by se to pojmenovat lov ztupeným nástrojem

Dočtečkovala jsem // Kartenleser ist kaputt

2008-12-29T00:57:00.006+01:00

Je to peklo. Dostala jsem nápad na psaní, ulevilo se mi tak, že už můžu sedět u noťase, ale pro změnu bojkotuje podpůrná technika - v tomto případě moje čtečka karet. Potvora. Hned po zjištění, že přes čtečku karet fotky do počítače nedostanu jsem propadla lehké panice, protože jsem tragéd, co se veškerých kabelů týče a neustále některý z nich postrádám. No a kabel, který je schopný propojit foťák s noťasem jsem neviděla od té doby, co mám čtečku. Naštěstí to dopadlo gut, našla jsem ho, ale co si budem povídat, je to velmi líné spojení, fotky se stahují asi desetkrát pomaleji.

Mám rýmu a kašel,

2008-12-26T22:58:00.004+01:00

a jsem proto protivná, protože je to nespravedlivý. Furt okolo mě všichni chrchlali, já odolávala, protože ženská na vánoce prostě zkolabovat nemůže a teď, když mám zasloužené volno na mě všechno dolehlo. Místo abych si to užívala, sípám a jsem votrávená jak malajskej šíp. Huga pes! Ať jdou všichni bezohlední bacilové k šípku.

Jupí jupí hurá jupí byl tadyyy...

2008-12-25T14:18:00.010+01:00

...tak takhle křičely děti, když jsme se po procházce, na které jsme vyhlíželi ježíška, vrátili domů. Byly šťastné, kmitaly po obýváku jak atomy a jak dravci se vrhly na dárky.

rodinka u štědrovečerního stolu

cukroví

už je prostřeno, závitky s křenovou šlehačkou, řízky z máničky (panenky) a salát upravený do tvaru rybky, aby nám nechyběla "ploutev", pod talířem má každý šupinky z kapra a blýskavý penízek

a tady už je ta hromada dárků...

Tomík a Walli a pyramida a válečná loď droidů

Jenda a fotbálek z lega

Tomík a půlnoční řízeček

Tomíkovo ústní přání vyslané k Ježíškovi

2008-12-20T23:33:00.003+01:00

... po tom, co jsem ho v půl jedenácté večer poslala spát. Odešel nevolky a z pokojíčku si brblal: "Já si k Ježíškovi přeju svatej pokoj, abych si moh´hrát až do rána a ráno spát a spát a spát."

/Éfa lépt in Trésden/

2008-12-16T23:18:00.011+01:00

... tuto větu mi vryl do hlavy náš fonetikář Weiss. Žádnou Evu z Drážďan neznám, zato jsem tam letos byla už po čtvrté na vánočních trzích. Nebylo to vůbec špatné, jen mi chyběl takový ten faktor objevení nového, neviděného, nepoznaného. Nuda rozhodně nebyla, obzvláště když Hemelka vše zpestřil dvouhodinovým výstupem ve znamení ignoruji vás, trhy a celé Drážďany. Když se zklidnil, nálada se vrátila všem a nakonec jsme si to pěkně užili.

ovocné čokoládové špízy, UFF

zlobíme Jendu

kluci i s vánočním panoramatem

tady Tomík napodobuje E.T.-ho a prosí: "...domů, ...domů"

spousta pater v Karstadtu

schody v Karstadtu

Jochem peče Kekse

2008-12-09T22:33:00.006+01:00

... ptala jsem se Jochema, rodilého němčana, jak že to vlastně říkají vánočnímu cukroví, odpověděl chlapsky a bez emocí: "KEKSE". Tvrdila jsem, že to není možný, ale neustoupil. Však já mu ještě ukážu, zač je v Čechách vánoční cukroví. Přestane drobit takové nesmysly.

Popis obrázku: to je nejen moje noční můra, ale též těsto dvouvárkové, poddruh linecké, zformované řádně dokulata, aby i výsledná kolečka dostála pravidlům geometrie a byla kulatá. Co se jako těsto naučíš, coby linecký koláček jako když najdeš.

ŠÁLUKIM ADLUKIM

2008-12-05T22:18:00.007+01:00

... letos to bylo napínavé. Podcenila jsem organizaci a začla s ní teprve včera večer. Narazila jsem na totální absenci mobilních kontaktů. Nakonec se mi z maminky Anděla pomocí sms podařilo vydobýt příslib, že se u nás Mikulda zastaví a že se mi (její) Anděl zítra ozve. Mno neozval(a) ((Anděla Nikola)). Takže jsem zas volala a smskovala, mnohokrát, až jsem se domohla dalšího příslibu, opět zprostředkovaného, že trojice prý snad nějak dorazí, tak okolo osmé. Maminka už byla ze všeho organizování asi tak unavená, že nebyla sto předat mi kontakt na řidiče a ředitele celé této akce, tedy na maminku Čerta. Jelikož nebylo domluveno krom hodiny téměř nic, pohrála jsem si a vytvořila papírové šipky, které k nám Mikuláše, Čerta a Anděla dovedly. Prý je to pobavilo a zasmáli se.

Byli úžasní, moc pěkní a s klukama to pěkně skouleli. V jednu chvíli si čert vytáhl Jendu za triko ven před byt a vypadalo to, že si ho bere do pekla. Tomík jen smutně mrkal očima a hned se bráchy začal zastávat, takže nám ho zase vrátili. Tomík zazpíval dvě krásné písničky, exceloval, Jenda dlouho nevěděl, čím si zasloužit balíček dobrot, nakonec začal Prší prší, ale se slovy mu musel pomoct Tomík. Nakonec to spolu dali dohromady. (Dneska dostal Jenda jedničku a pochvalu za znalosti Starých pověstí českých, proto se mu do hlávky už nevešla písnička pro Mikuláše.)

Děti nám zůstaly obě. Každý s balíčkem dobrot v jedné a kusem uhlí v druhé ruce. Celé to bylo takové rodinné a prima. A o to přece jde. Ta námaha rozhodně stála za to.

"Viděl jsem prd, betlém byl za mřížema, Ježíšek ležel v díře."

2008-12-02T22:07:00.000+01:00

To mi odpověděl Tomík, když jsem po něm vyžadovala více samostatnosti při výrobě betlému a tvrdila mu, že už ho přeci viděl.

Česky, německy, rusky, slovensky a taky trochu anglicky

2008-12-02T21:45:00.008+01:00

... tak tak a taky rukama se domlouvali Dagmařini studenti sezvaní na sobotní večer do irského pubu - pub měl v názvu myslím kočky a byl poblíž technického muzea. Jochem a Dagmar byli nejen organizátoři, ale také sponzoři večera, takže děkuji moc za nápoje, ale hlavně za prima setkání, od kterého jsem čekala spíš rozpačitost a zatuhlost a přitom jsem se dočkala seznámení s milými lidmi a pokřápla si vskutku dosyta.

Jako překvapení a kulturní vložku zařadil Jochem Abschlepp svého auta.

Tady jsem se Zuzkou a fotil nás Víťa Viktor.

Takže milá Dagmar, takových setkání více a houště, bylo to moc prima. Děkujeme za pozvání.

Hádanka

2008-12-01T00:25:00.004+01:00

Tomík měl dnes tvůrčí den. Panáčky sám navrhl, sám vytvořil, já jsem přispěla jen radou, materiálem a doopravdy drobnou asistencí. Kdo ti dva jsou?

Celé odpoledne si s nimi Tom hrál. Udělal jim pokoj s postelí, stolem, židlemi a televizí a v rámci vánoční výzdoby našeho bytu dal i jim do pokojíčku stromeček.

Dagmar u párty

2008-11-30T01:25:00.002+01:00

...byla. A byla fajn. Samozřejmě párty u Dagmar. Ale tohle mě napadlo první. To jsou asi ta čtyři černá pivečka.
Dobrou párťani

foto dnes, ale v lidštější hodinu

Didaktická pomůcka, jež donutila pantátu zamyslet se, kolik toho z mé strany stran zanášení bytu krámy ještě vydrží

2008-11-28T22:45:00.001+01:00

Už rok vydělávám a už rok nakupuji potřebné věci a už dva a půl roku se snažím vzdělat svého staršího syna. To první není snadné, ale baví mě to. To druhé jde hravě. To třetí nejde. Proto se snažím vynalézt cokoli, co by nám domácí výuku usnadnilo. Mno a v případě magnetické bílé tabule se to prostě povedlo. Kluci ji mají rádi, školu jim zas tak moc nepřipomíná a hrají si s ní dokonce i když se "nevyučuje". Důvod, proč jsem tabuli s Jendovým výtvorem vyfotila je ten, že na ní dobrovolně napsal text a že ten text dává smysl a nemá tolik chyb jako jakékoli jiné Jendovy texty.

Lebedíčko

2008-11-28T22:44:00.000+01:00

Dnes se nám po hodně dlouhé době povedlo udělat si s klukama lebedíčko. Tomík se mnou zůstal doma, zajeli jsme jen na squash a rychlý nákup a vyzvedli Jendu. Ten už zdálky volal, že se dnes choval slušně, že nemá žádnou poznámku a že se mu dokonce snad i povedlo nikoho nenaštvat. No neodměňte to. Rozdali jsme si Kindervajíčka, zalezli do naší obří postele a pustili si Kungfu Pandu. A váleli se, váleli a váleli, až z toho máma usnula. Vzbudilo mě pár kopanců a nedobrovolné střetnutí mojí hlavy s Tomovou hlavou. Kluci se kočkovali. Večer jsme se ještě došli projít, zapomněli jsme (spíš tedy já) doma mobil a zcela tím zahnali pantátovu dobrou náladu (pokud ji tedy měl), protože nás chvíli hledal v Kauflandu. Chm. Jednostranný mobil by nebyl špatný, zablokovat příchozí hovory a mít ho jen k volání. Zas ten rub a líc.

Dýním, dýníš, dýníme

2008-11-27T22:21:00.007+01:00

Tomík vymyslel dýni, pomohla jsem mu nápad zrealizovat, nůž byla moje doména, Tomík dlabal a to tak statečně, až mě jeho snažení překvapilo, pak i vytřel podlahu, aby nám semínka nekřupala pod nohama, pak jsem si já zaslidovala po mokré podlaze - hadr byl dost nacucaný, no a pak už jsme se kochali naším schizofrenním výtvorem

usmívám se, ale co moje druhé já vzadu?

Pokračování motorwagenshitu

2008-11-27T22:20:00.000+01:00

chodník je sice zbytečně široký, ale pořád je to chodník a ne parkoviště, chjo

Slepý řidič /čti ignorant/ = špatný řidič, ale na silnici to má překvapivě snazší

2008-11-26T23:57:00.006+01:00

... přátelé, zaparkovat v Praze je problém, obzvláště poblíž metra; komfort bydlení v Praze 8 se před pár lety zvýšil právě díky metru. Pražanům se zjednodušila cesta k nám, my jsme rychleji v centru, paráda. Ale je tu i druhá strana mince. Stejně tak se centrum přiblížilo i návštěvníkům z blízka i dálky. Ubyla nám místa k parkování. ZMIZELA je přesnější výraz. Ať se pokouším zaparkovat u domu (všimněte si už nemám ambice zaparkovat PŘED domem) v kteroukoli denní nebo noční hodinu, vždy ztroskotám na tom samém - auto není kam dát. Všude parkují auta na jejichž poznávací značce figurují písmena S, T nebo U. Kdyby jen parkovala. Ona často i překážejí, protože jejich řidiči jsou vidláci, kteří neumějí couvat a po předu se kolmo k chodníku parkuje holt špatně, tak to často hvízdnou přes dvě parkovací místa a jdou pryč - oni přece své auto umístili, proč se starat o ostatní. MODROU ZÓNU NA NĚ.
H N E D. Nebo modro-žlutou policii? Zlepší nová barva policejních aut situaci na silnicích?

nové auto jsme obdivovali s Jendou ráno u školky, muselo být zvěčněno a zrovna se docela i hodí k tématu

*

No a proč to všechno píšu - včera jsem nestačila žasnout, kde všude se dá zaparkovat. Kulatá modrá značka s červeným okrajem a červeným křížem uprostřed pro mnohé řidiče zřejmě signalizuje VÍTÁM TĚ, ZAPARKUJ KAMARÁDE. Zkrátka rozum zůstává stát, stejně jako ta auta za zákazem. A slušný řidič? No samo sebou ostrouhá, snaží se projet zúženým prostorem tak, aby nezničil auto sobě ani tomu ignorantovi, který nerozezná nebo nerespektuje značky. A já jsem naštvaná a tímto zahajuji seriál o imbecilech na silnicích.

tohle je foceno u ZUŠ na Stírce těsně před 16. hodinou

toto o 10 minut později poblíž Ládví - je vidět i kus zatáčky, kvůli které tam ta značka je, ale když nechceš vidět, nevidíš - a platí to jak pro motorwagenignoranta, tak pro policii

Šipka squashuje /čti skvošuje/

2008-11-24T23:38:00.007+01:00

... běhám po kurtu a dělám čest svému nicku rychlá šipka, nebo se o to alespoň snažím. Včera večer jsem byla v posilovně, moje trenérka zaspala, tak mi poslala "otrokáře", který se nemazal ani se mnou, ani s mým nataženým pozadním svalem. Naštěstí po chvíli Liduška dorazila a pak už to až na ty šílený dřepy šlo. Takže dnešní posilovnu jsem vzdala. Napsala jsem paní Lídě, že tentokrát nevyužívám žolíka, ale že jednoznačně házím ručník do ringu. Stálo by mě to zdraví.

mlsná šipka se už těší na squash

Mno a dnes za odměnu a pro zábavu byl squashík. Ten já míluju. A protože jsem se snažila, za další odměnu a za pár pětikorun jsem se skamarádila na 20 minut s masírovacím křeslem. Pro bližší představu jak to tak přibližně vypadalo jsem se dokreslila, nebyla totiž plocha na samospoušť ani člověk, který by mě v křesle vyfotil. Stativ jsem si nevzala. To nechápu, jak jsem ho mohla nechat doma.

Co je za oknem a co na okně?

2008-11-23T23:25:00.002+01:00

... za oknem je zima, na okně je sukulent a ten sukulent má sukulentňátko.
Kdo by to řekl, že řev a prach a topení v podlaze, co máme na dispečinku bude prospívat sukulentu tak, až vytvoří bobuli ...

Konečně dorazila

2008-11-22T22:33:00.007+01:00

... paní zima, o deset dní později, ale je tu

Lidi brblají, auta kloužou, ale jsme v mírném podnebném pásu, což by si spousta lidí ráda mylně vysvětlovala mírností a neměnností počasí, ale tak to není, roční období se nám tu střídají a mají střídat a je to dobře, protože změna je život a já mám radost, jupí, ať nám snížek vydrží...

moje letošní první sněžná stopa, krásná dívčí velikost 44, nejsem já obdařená?

a na závěr sněžný bochánek, který zdobí naši předpráci

Včerejšek ve znamení sportu

2008-11-21T16:47:00.008+01:00

... včerejšek byl ve znamení sportu, ráno jsem byla na squashi, bylo to prima, když jsem vylezla z kurtu, automaticky jsem zandala raketu do futrálu, futrál do tašky, pak následovalo zamyšlení a pauza... pak pohled na pána, který šel hrát po mně; pán si mě tak nějak divně prohlížel
*
říkám si, ta taška je nějaká prázdná - a pak mi to došlo - ubydlela jsem se v cizí tašce
*
omluvila jsem se, pán se usmál a šel hrát; já jsem si začala balit i ostatní věci, tentokrát už do vlastní tašky... nakonec raketu, ... když tu jsem zjistila, že mi přebývá pouzdro - mno i to jsem pánovi sebrala, takže ve zkratce - přišla jsem, sbalila jsem cizí pouzdro, cizí tašku, procitla jsem a vše jsem vrátila
*
když jsem odcházela, pán tak pokukoval, co všechno nesu, pak jsem pískala v kontrolní bráně, ale fakt jsem nic nepašovala, jen namožené svalstvo
*
pak jsem si odskočila do práce a večer jsem šla podpořit náš rekreační čtvrteční volejbal, sešlo se nás dost - 11 hráčů, v půli hry jsem si zase natáhla gluteus maximus na levé straně a bylo po hopsání, tak jsem alespoň fotila

tady je v akci i panmanžel Wlk od Wlčice a Wlčat

Tak jo

2008-11-21T11:50:00.007+01:00

... pochopila jsem, že i k počítačovému programu se musí uživatel chovat asertivně, takže už ho nenutím, aby zobrazil mou fotku a pod ní název blogu, tak jak to nabízí v uživatelském nastavení, anóbrž jsem si pojmenování včlenila přímo do fotky a blog nechala, ať si tedy ukazuje "jen mou fotku", převezla jsem ho, chi

Je to ňáký rozbitý

2008-11-19T23:58:00.004+01:00

... z mé snahy dohrát alespoň vlastní obrázek vypadl ten přepsaný nesmysl, teď už na to nemám, ráno moudřejší večera, uf, stihla jsem to dvě minuty před půlnocí

Jsem lempl ale lepším se

2008-11-19T23:05:00.007+01:00

... a dneska jsem nic nevyfotila. Dílem proto, že jsem měla v plánu zoologickou - kde je objektů pro objektiv spousta, ale kam jsme nakonec nevyrazili, dílem proto, že jsem v několika situacích na fotku pomyslela, ale nerealizovala. Tzv. matka na útěku. Takže postup bude jako u Jendy s flétnou. Zítra musím dvakrát. Chtěla jsem např. večer vyfotit slepičí prdelku na naprosto prominentním místě přímo před vchodem do posilovny, ale dovnitř jsem moc spěchala a ven jsem vylezla úplně vyřízená. Dneska to prostě nevyšlo. Sportu zdar. Paní Lída, moje osobní trenérka, mi dneska ošahávala svaly, musela, protože vidět nejsou, ale jinak tam prý jsou a v poměrně slušné kondici. Šetrně obaleny špekem čekají, až přijde jejich období slávy a mně se podaří je poodhalit. Svaly jsou minimálně tak naivní, jako já. S největší pravděpodobností je nikdy nikdo neuvidí. Jsou to svaly pro nevidomé, jen šahací. Brekynky brek.

Připojuji tedy fota z předešlé návštěvy ZOO:

opičí klasika:

moje želvátko:

moji oslíci:

Nestartuje...

2008-11-18T23:23:00.003+01:00

... taky proč by, vždyť je pod nulou. Chtěla jsem si vyměnit baterku ve SVÉM autě už minulý týden, ale zasáhl technicky zdatnější a pronesl, že nabijeme a bude dobře, baterka ještě nějakou chvíli vydrží. Leda prd. Ráno jsem poctivě oškrábala námrazu, nasedla, otočila klíčkem, kňouklo to a mně bylo jasné, že milý medvěde, nikam se nejede. Pracuji sice u prima firmy, která by mi technika poslala do 40 minut, ale kdo by na ně čekal. Naštěstí přijel obětavý kolega a nastartoval mě přes kabely, alespoň jsem je provětrala a poučila se, jak se to dělá. Během dne jsem baterii v autě vyměnila a zas mám pod kapotou tygra.

Poučení: chytré ženy, nevěřte ve všem manželům, odjedou si v klidu do práce a vy se pak musíte scházet narychlo s kolegou a vystavovat se tak sousedským drbům - a věřte mi, dokud nepřijel kolega, nezjevil se ani jeden soused, který by mi pomohl nastartovat, kolega přijel a sousedů jak Hujerů, Murphy by jistě vytvořil nový zákon.

Tomík měl koncert, paní sbormistrině, klobouk dolů

2008-11-18T00:09:00.001+01:00

V pátek měl můj mladší syn Tomáš koncert v kulturním domě v Ládví. Zpívá totiž ve sboru Písklata pod vedením pančelky Stavělové. A před tou smekám klobouk. Vystoupení Písklat i Kuřátek bylo moc hezké, ale předposlední píseň Adiemus od Enjy v podání Slavíčků vzala dech všem, včetně mého staršího, celou dobu lehce nevhodně se chovajícího, syna.

Poděkování Wlčici

2008-11-17T23:17:00.001+01:00

za prima nápad a držení palců, aby mi projekt 365 vydržel a abych já vydržela u projektu, vždyť právě proto jsem si založila svůj blog - mimochodem klasické stránky jsou urbici.eu nebo naivka.cz (nějak se nemůžu zbavit dojmu, že blogísky jsou pro náctileté růžovky)